Utišení dle Karpa

Dr. Harveye Karp ve svých pracích zastává názor, že neklid u plačících miminek způsobuje tzv. předčasné narození. Tedy domnívá se, že miminka se de facto rodí cca o 3 měsíce dříve, než by tomu ve skutečnosti mohlo být a s příchodem na svět předčasně postrádají klidné a bezpečné prostředí maminčiny dělohy. Karp svou teorii předčasného narození obhajuje srovnáním životaschopnosti narozeného lidského miminka a zvířecího mláděte, které je na rozdíl od děťátka schopno se o sebe velmi brzy po narození postarat samo. Ponechme nyní stranou opodstatněnost tohoto názoru a zaměřme se na vlastní způsob uklidnění miminka, který se v praxi mnoha rodičům osvědčil a je v podstatě velmi jednoduchý.

Americký pediatr zdůrazňuje, že pro kladný účinek této metody, je třeba níže popsané kroky dělat víceméně najednou. Pouze tak můžeme zkopírovat útulné prostředí maminčina bříška, na které je novorozeně navyklé. Karp vychází z předpokladu, že:

• děloha poskytuje miminku poměrně málo prostoru k pohybu,
• dítě pociťuje pohyby maminky, které na něj působí jako jemné houpání a zároveň
  slyší veškeré zvuky a to zejména proudící krev maminčina těla (Karp přirovnává hlasitost tohoto zvuku ke zvuku vysavače).

Lze předpokládat, že miminko se cítí v děloze v bezpečí a je mu příjemně. Z tohoto důvodu doporučuje pediatr při uklidnění plačícího miminka dodržovat následující zásady, které by novorozence měly pocitově do prostředí dělohy navrátit.

1. Těsné zavinutí 

Karp zdůrazňuje, že těsné zavinutí je prvním předpokladem pro úspěšné zklidnění dráždivých a často plačících miminek. Doporučuje zavinovat i přes důrazné protesty miminka. Pevné zavinutí přitom zahrnuje nejen zavinutí tělíčka, ale i ručiček, protože nekoordinované pohyby ručiček často neklid a dráždivost naopak zesilují. V současné době již existuje celá řada speciálních zavinovaček, které usnadní zavinování i nezkušeným rodičům. Jedná se zejména o elastické zavinovačky na zip, nebo o pevné elastické čtvercové šátky. Důraz je přitom kladen nejen na jednoduchost použití, ale i na kvalitu a pevnost materiálu.

2. Správné uložení miminka

Karp na základě svých zkušeností doporučuje pevně zavinuté a plačící miminko ukládat na bok (nebo dokonce na bříško). Pro spokojená a klidná miminka poloha na zádech jistě nepříjemná není, ale pro plačící a rozrušené miminko je dle Karpa většinou nevhodná – z dělohy ji neznají - a může přispět ke spuštění tzv. Moro reflexu, který neklid a křik ještě zesílí. Polohu na boku lze u novorozence jistě dobře nahradit také položením zavinutého miminka na rameno rodiče.
Pro fázi spaní je však v každém případě vhodná poloha kojence na zádech a bez doporučení svého pediatra proto novorozence na boku nebo bříšku bez dozoru či monitoru dechu spát nikdy nenechávejte.

3. Tišící zvuk „ššššššššš“

Někteří rodiče již jistě zjistili, že kojenec často zmlkne, když uslyší vysavač, fén nebo mixér. Hluk mu připomene zvuk, který zná již z matčiny dělohy – zvuk krve proudící v žilách a cévách maminky. Někdy k uklidnění postačí pouze „syčení“ ústy, ale u křiku vyšší intenzity se doporučuje použít některý z domácích spotřebičů, nebo speciální CD s „hluky“ určenými pro uklidnění miminka. Nebojte se poměrně vysoké intenzity zvuku, který se vám možná bude zdát nepříjemný. V případě, že miminko uklidňujete pouze vlastním „ššššššš“ přibližte ústa jen na několik málo centimetrů od ouška miminka.

4. Houpání

Pro novorozence je houpavý pohyb přirozený, dlouhý čas trávil v matčině děloze a pohyby maminky vnímal jako jemné a neustálé houpání. Proto Karp pro neklidná miminka doporučuje použití šátku, které na straně jedné nahrazuje pevné zavinutí a na straně druhé umožňuje intenzivní vnímání houpavého pohybu. Pro malá mimika je vhodné používat šátky elastického typu, které umožňují poměrně pevné zavinutí a jeho použití je velmi jednoduché.

Při houpání miminka se nemusíte bát intenzivnějších pohybů. Osvědčuje se také např. houpání miminka v náručí maminky, která sedí nebo poskakuje na balónu.

5. Sání/kojení

Jakmile se děťátko díky zavinutí, houpání, položení na bok nebo na rameno a tišícímu zvuku alespoň trochu uklidní, je čas přistoupit k poslednímu kroku Karpovy metody, k sání/ kojení (krmení). Sání miminko uvolní a navodí pocit bezpečí. Vyzkoušet můžete také dudlík. Často se stává, že miminko dudlík odmítá přijmout. V tomto případě Karp doporučuje dudlík z pusinky částečně povytáhnout, vrátit zpět a tento postup několikrát opakovat. Miminko překonávající odpor savičky pak dudlík většinou přijme.